VIDEO: Katedrála Notre-Dame v Paříži je v plamenech – Noví Francouzi se radují




Sdílej
  •  
  •  
  •  

Katedrála Notre-Dame vyhořela kvůli nešťastné náhodě při její rekonstrukci. Tak to říká ČT24, ale i další média mají jasno. Naopak CNN připustila možnost útoku na symbol evropské kultury a křesťanství. 

Požár totiž vypukl náhodou na začátku nejvýznamnějšího křesťanského svátku Velikonoc, které jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Význam cíle pro křesťany jako je katedrála Notre-Dame je zřejmý. Požár vypukl asi 18:50, před setměním a po skončení pracovní doby. Na místě tedy v dané době právě asi neprobíhaly stavební práce. 

Ve Francii již bylo v posledních letech nově příchozími zničeno mnoho křesťanských kostelů, hřbitovů nebo jiných křesťanských symbolů a spácháno mnoho teroristických činů. 


Ve Francii jsou každý den v průměru znesvěceny dva církevní objekty. Podle PI-News , německého zpravodajského serveru, bylo v roce 2018 ve Francii zaregistrováno 1 063 útoků na objekty křesťanské církve nebo symboly (krucifixy, ikony, sochy). 

Mezi některými nedávnými znesvěceními ve Francii byly v únoru a březnu tyto akce:

– Vandalové drancovali Notre-Dame des Enfants Church v Nîmes a použili lidské exkrementy, aby tam nakreslili kříž ; posvěcený chléb byl nalezen hozený venku mezi odpadky.

– Kostel Saint-Nicolas v Houilles byl v únoru zničen třemi různými způsoby; socha Panny Marie z 19. století, která byla považována za „ neopravitelnou “, byla „ zcela rozdrcena ,“ řekl duchovní; a na podlahu byl hozen závěsný kříž.

– Vandalové znesvětili a rozbili kříže a sochy v katedrále Saint-Alain v Lavauru a poničeny paže sochy ukřižovaného Krista. Navíc byla zapálena oltářní látka.

– Arsonisté zapálili kostel sv. Sulpice v Paříži brzy po polední mši v neděli 17. března.

Co by to znamenalo, kdyby zapálení katedrály Notre-Dame bylo úmlsyné?

Byl by to přímý útok na jeden z nejvýznamnějších symbolů francouzské křesťanské kultury. 700 let stará katedrála je jedním z kořenů této kultury. Inspirovala básníky, spisovatele, umělce i hudebníky. Bylo by to přímé vyhlášení války, podobné útoku na New Yorská dvojčata z 11.září 2001. Bylo by to naprosté selhání západní politiky multikulturalismu reprezentované Macronem, Merkelovou, Junckerem a dalšími. Francii by však nenapadl jiný stát, ale jednotlivci a skupiny působící na jejím území. Znamenalo by to vyhlášení občanské války na území Francie mezi různými a vzájemně neslučitelnými kulturami. 

Pokud by to byla pravda, tak jaký důvod má exekutiva prezidenta Macrona vést skutečné vyšetřování požáru Notre-Dame a neprohlásit to za nešťastnou náhodu? Budou ochotni si politici přiznat selhání a přikročit k obraně evropské kultury, která shořela v Notre-Dame? 

Požár vznikl v lešení uvnitř vysokého podkroví chrámu v 18.50, a to v místech, kde probíhaly rekonstrukční práce. Z toho i francouzské úřady usuzují, že za požárem chrámu nestojí obávaný terorismus. Státní zastupitelství v Paříži zahájilo vyšetřování pro „neúmyslné zahájení požáru“, ale žádný pachatel není dosud známý.

Velitel pařížského hasičského sboru generál Jean-Claude Gallet  pozdě večer oznámil, že základní stavební struktura katedrály „je zachráněna a zachována v plném rozsahu“. Měl tím na mysli románské a gotické zdivo, které je nejcennější památkou chrámu. Podle informací francouzských médií byla z kostela odnesena většina uměleckých děl i náboženských relikvií a historických artefaktů. Krátce před osudovým dnem požáru bylo navíc ze střechy chrámu odneseno shodou okolností 19 historických soch světců. Osud cenností z vnitřku chrámu ale poutá nyní klíčovou pozornost francouzských médií. Hned vedle složité diskuse o kvalitě hasičského zásahu, který již začal být některými médii zpochybňován.

„Trnovou korunu Ježíše Krista a tuniku svatého krále Ludvíka, tedy dva objekty mimořádně důležité pro katolické křesťany, zachránili hasiči z pustošícího ohně,“ řekl prelát Patrick Chauvet, který je rektorem této pařížské katedrály. Katedrála je učitelskou a pastýřskou stolicí katolického arcibiskupa pařížské arcidiecése.


Po určitou dobu panoval mezi úředními činiteli, záchranáři a veřejností strach, zda vůbec něco z chrámu Notre-Dame zůstane. Generál Jean-Claude Gallet hovořil během zásahu s médii otevřeně o své obavě, že jeho muži nebudou schopni katedrálu zachránit. Velmi ho totiž zasáhl pád severní zvonice. V té chvíli se zdálo, že není možné dostat požár pod kontrolu. Do záchrany chrámu se přitom zapojilo na 500 hasičů. Jejich vybavení ovšem na komplikovaný zásah nestačilo. Jejich hadice totiž často nevynesly vodu do patřičné výšky.

Po celou noc postával kolem katedrály početný dav Francouzů, zejména mladých věřících křesťanů, kteří se modlili a zpívali jak tradiční, tak i moderní a ekumenické náboženské písně. Tím vyjadřovali svůj vztah k chrámu jako ke klíčovému duchovnímu místu francouzského národa, který spojuje jak tradice různých křesťanských náboženských společenství, tak i pocity sekulárních Francouzů hrdých na národní a kulturní historii své země.


Na televizním kanálu France24 hovořili i představitelé francouzské židovské komunity o blízkých vztazích s preláty této katedrály. Živé vysílání z požáru přenášela kromě francouzských televizí a kanálů CNN a BBC také arabská stanice Al Jazeera, která přenášela rozhovory i s katolickými duchovními.

Pařížský chrám Pany Marie, neboli Matky Boží, jehož nejpoužívanější francouzské jméno zní „Notre-Dame“, byl postaven na takzvaném „městském ostrově“ v letech 1163–1200. Jméno chrámu „Naše Paní“ je typické pro franské a německé kostely zasvěcené Ježíšově matce Panně Marii. Kostel byl postaven na místě menšího a staršího chrámu a zřejmě i na místě někdejšího římského kultovního místa z antických dob.

Tím chrám symbolizuje kontinuitu 2000 let osídlení samotného civilizačního jádra pařížské obce. Architektonické provedení chrámu navazuje na starší „katedrálu“, která se nachází na severním okraji Paříže a je zasvěcena svatému Denisi, pařížskému mučedníkovi z předkřesťanského období. Baziliku Saint-Denis ještě před vybudováním Notre-Dame přebudoval geniální opat Suger do tvaru prvního gotického kostela v Evropě a kladl důraz na světelnou stránku vnitřního posvátného prostoru.


Krátce po jeho smrti pařížský biskup zahájil budování katedrály Notre-Dame s ohledem na Sugerovu koncepci. Proto má architektura Notre-Dame jak románskou tak i gotickou formu. Právě v účasti na této objevitelské cestě evropské architektury a umění tkví zcela jedinečná hodnota této stavby.


Na místo požáru dorazil spolu se členy vlády také francouzský prezident Emmanuel Macron. V dojemném proslovu sdělil před kamerami:

„Je to obrovské drama. Chtěl bych především poděkovat pařížským hasičům. Téměř 500 z nich bojovalo s ohněm, neustále bojují a budou bojovat v následujících hodinách a možná i dnech. Projevili obrovskou odvahu,“ uvedl v proslovu prezident Francie a hasičům děkoval za „celý národ“. Pak sdělil, že Francouzi svoji výjimečnou katedrálu vybudují znovu.

Francie prý vyhlásí mezinárodní sbírku. Významný podnikatel a manžel herečky Salmy Hayekové François-Henri Pinault již nabídl na obnovu chrámu 2,5 miliardy korun, tedy 100 milionů euro.


Sdílej
  •  
  •  
  •